Přebytek státního rozpočtu klesl na necelou miliardu. Proč?
Jelikož skončil další měsíc, opět na povrch vyplavaly mnohé statistiky, které pojednávají o tom, jak jsme si minulý měsíc vedli. Co se týče hypoték, ty aktuálně zažívají velký boom. Lidé chtějí využít úrokové sazby o dvou a půl procentu, nechtějí čekat až do doby, kdy úroková sazba stoupne ke třem procentům. Mnohem zajímavější je však to, že přebytek státního rozpočtu v dubnu klesl, a to o osm desetin miliardy korun. Je to velice málo, pokud bychom si měli srovnat tento přebytek s minulým rokem, kdy přebytek byl 6,3 miliardy korun.
Vláda nás pořád utvrzuje v tom, že dojde ke snížení státního dluhu, že peněz máme stále dostatek, že stát musíme řídit jako jednu velkou firmu. Jenže řídit stát jako firmu nevychází. To ukazuje i aktuální údaj z ministerstva financí, který říká, že přebytek státního rozpočtu je nebezpečně malý. V porovnání s minulým rokem je skutečně velice malý. Otázkou ale je, proč je státní rozpočet tak malý?
Co stojí za horším výsledkem?
Nyní se nabízí otázka, co stojí za horším výsledkem. Za horším výsledkem podle všeho stojí vyšší výdaje na financování společných programů České republiky a Evropské unie. Prý za to mohou i vyšší výdaje na platy a důchody, které také letos vzrostly.
Výdaje v konkrétních číslech
Pokud bychom se měli pozastavit nad platy a důchody, došli bychom k zajímavým číslům. Celkové výdaje letos stouply o deset procent, a to na 441 a půl miliardy korun. Podle ministerstva financí může za nízký přebytek především výše důchodů. Jenom výdaje na důchody letos stouply o necelých sedm miliard korun.
Na druhou stranu se ministerstvo financí může radovat z vyšších příjmů z daní a sociálního pojištění. Tyto příjmy meziročně stouply o sedm a půl procenta, a to na 377 miliard korun. Jenom samotný výběr daní se zvýšil o necelé čtyři miliardy, a to na 89 miliard korun.