Omrzliny jsou poškození kůže a tkání zmrznutím, které nejčastěji postihuje prsty, nos, uši a tváře. Vznikají už kolem nuly stupňů Celsia, zvlášť když k mrazu přibude vítr nebo vlhko. Nejdůležitější je dostat postiženého do tepla, sundat mokré oblečení a postižené místo ohřívat jen šetrně, bez tření a bez přímého žáru. Při tvrdé, bledé nebo zčernalé kůži, puchýřích či ztrátě citlivosti patří postižený do rukou lékaře.
- Kde vznikají: nejčastěji na prstech rukou a nohou, nosu, ušních boltcích a nechráněných tvářích.
- Stupně: dělí se na čtyři, od prvního stupně s bledou a poté zarudlou kůží až po čtvrtý stupeň s poškozením šlach a kostí.
- První pomoc: teplá a suchá místnost, sundat mokré oblečení, postižené místo ohřívat postupně a šetrně.
- Čeho se vyvarovat: netřít sněhem, nemasírovat, neohřívat u ohně ani radiátoru, nepropichovat puchýře, nepít alkohol.
- Kdy k lékaři: kůže je tvrdá, bílá nebo modrá, objevily se puchýře, otok nebo necitlivost, případně jde o dítě.
- Kdy volat 155: při příznacích celkového podchlazení, jako je silný třes, zmatenost, ospalost nebo zpomalené dýchání, a při těžkých omrzlinách.
Co jsou omrzliny a kde vznikají?
Podle záchranné služby Moravskoslezského kraje vznikají omrzliny v důsledku působení chladu na organismus, a to už při teplotě kolem nula stupňů Celsia. Britská NHS uvádí, že riziko vzniká při teplotě 0 °C a nižší a že se zhoršuje s tím, jak je chladněji a jak dlouho na tělo mráz působí. Kromě chladu se na vzniku podílí také vítr a vlhko, proto jsou rizikové i dny, které se na teploměru nezdají extrémní.
Která místa jsou nejohroženější?
Zasaženy bývají hlavně okrajové části těla, tedy místa nejvzdálenější od srdce a nejhůře chráněná. Záchranná služba jmenuje ušní boltce, nechráněné tváře, nos a prsty rukou i nohou, NHS uvádí stejnou čtveřici: prsty, palce u nohou, nos a uši. U lyžařů a turistů se často objevují omrzliny na špičce nosu, na tvářích a na prstech v těsných nebo vlhkých botách.
Co se děje v postižené tkáni?
V podchlazené tkáni se podle záchranné služby tvoří vodní krystalky, které poškozují buňky, a současně se zužují cévy, takže tkáň dostává méně kyslíku a živin. V pozdější fázi se může přidat i srážení krve v postižené oblasti. Proto se rozsah poškození často ukáže až po zahřátí, během hodin a dnů.
Zvýšené riziko mají podle záchranné služby děti, lidé s cukrovkou, kuřáci a lidé, kteří nemají kde se v zimě ohřát. Rizikový je také člověk, který po požití alkoholu usne venku, a právě proto bývá dobré vědět, jak se omrzliny liší od celkového podchlazení těla.
Jaké jsou stupně omrzlin?
Záchranná služba rozlišuje podle hloubky postižení čtyři stupně omrzlin. Důležité je, že omrzliny vypadají zpočátku podobně a v první pomoci se jejich konečná závažnost těžko odhaduje.
| Stupeň | Jak vypadá postižené místo | Co to znamená |
|---|---|---|
| 1. stupeň | Tkáň nejprve zbledne, po zahřátí zčervená a prokrví se; postižený cítí silnou pálivou bolest | Nejlehčí forma, poškození je povrchové |
| 2. stupeň | Místo je bledé až voskově bílé, tvoří se puchýře s čirým nebo krvavým obsahem, objevuje se otok a zhoršená citlivost | Postižena je hlubší vrstva kůže, nutné vyšetření lékařem |
| 3. stupeň | Tkáň je necitlivá, nepohyblivá a modročerná, po několika dnech zčerná; zničeny jsou všechny vrstvy kůže i podkoží | Odumření tkáně, vyžaduje chirurgickou péči |
| 4. stupeň | Kůže je černohnědá, suchá a ostře ohraničená; poškozeny jsou šlachy, vazy, cévy a nervy | Nejtěžší forma, bývá označována jako mumifikace a často končí amputací |
Stupně se nehodnotí na první pohled, ale vývoj poznáte teprve po ohřátí. To je dalším důvodem, proč nepodceňovat ani zdánlivě lehké omrzliny, pokud se po ohřátí objeví puchýře, otok nebo ztráta citu.
Jak omrzliny poznat v praxi?
Počáteční příznaky jsou nenápadné. NHS uvádí, že kůže může být zprvu studená a pevná, necitlivá nebo brní a pálí, může bolet, pulzovat a být zarudlá nebo bledá. Na tmavší pleti se zarudnutí vidí hůř, proto se orientujte i podle citu a pohyblivosti. CDC připomíná, že prvním znakem může být zarudnutí nebo bolest, později bílá nebo šedožlutá oblast, kůže neobvykle tuhá nebo voskovitá a necitlivost.
Typické je, že postižený prsty necítí a hůř jimi hýbe. Záchranná služba popisuje bledou kůži s jemně fialovým zbarvením, horší pohyblivost prstů a potíže při chůzi. Pokud už jsou přítomny puchýře s krví nebo čirou či mléčnou tekutinou, tvrdá a mrtvě vypadající kůže, nebo kůže černá a tvrdá, jde podle NHS o závažný stav.
| Co pozorujete | Co to může znamenat | Co udělat |
|---|---|---|
| Kůže je studená, bledá, brní nebo štípe, ale je stále měkká | Počínající ochlazení nebo omrzlina prvního stupně | Jděte do tepla, sundejte mokré věci, místo šetrně ohřejte, sledujte vývoj |
| Po ohřátí kůže zčervená a silně pálí | Typické pro lehčí omrzlinu | Nechte místo zahřát, nemasírujte, hlídejte puchýře a otok |
| Kůže je tvrdá, voskově bílá nebo šedožlutá, necitlivá | Hlubší omrzlina, možný druhý stupeň nebo hůře | Nepoužívejte teplou lázeň ani žár, kryjte čistým krytím, vyhledejte lékaře |
| Objevily se puchýře s čirým nebo krvavým obsahem | Omrzlina druhého stupně nebo hlubší | Puchýře nepropichujte, překryjte, jděte na pohotovost |
| Kůže je modročerná, černá nebo zcela necitlivá | Odumírání tkáně, třetí nebo čtvrtý stupeň | Sterilní krytí a neprodlený transport, při zhoršení stavu volejte 155 |
| Silný třes, zmatenost, ospalost, zpomalené dýchání, nesrozumitelná řeč | Celkové podchlazení spojené s omrzlinou | Volejte 155, postiženého zahřívejte suchými vrstvami, nenechte ho usnout |
| Omrzlina na ruce nebo noze, ale postižený nemůže hýbat prsty ani našlapovat | Možné hlubší poškození | Nenechte chodit na postižené noze, zajistěte lékařské ošetření |
Jak postupovat při první pomoci?
Při první pomoci jde o to, přerušit působení chladu a tkáň šetrně ohřát, aniž byste ji dál poškodili. Postup se v hlavních bodech shoduje u české záchranné služby, britské NHS i amerického CDC.
- Dostaňte postiženého z chladu. Přesuňte ho do teplé a suché místnosti nebo alespoň do závětří.
- Sundejte mokré a těsné věci. Svlékněte vlhké oblečení a převlečte do suchého, z postižených míst sundejte rukavice, prsteny, hodinky a boty.
- Zabalte postiženého do teplého. Použijte deku, spacák nebo suchý ručník a teplé suché vrstvy.
- Ohřívejte postupně. Ruce vložte do podpaží, u druhé osoby lze postižené místo držet v dlani nebo na klíně. Podle záchranné služby lze u omrzlin prvního a druhého stupně použít i vlažnou vodní lázeň, nikdy ne horkou vodu.
- Osušte a zakryjte. Po ohřátí místo osušte a překryjte lehkým čistým krytím, třeba gázou.
- Zvedněte postižené místo. Podle NHS pomáhá zvednutí končetiny omezit otok.
- Podejte teplý nápoj. Vhodný je teplý nápoj nebo voda, bez alkoholu.
- Zajistěte ošetření. U těžších omrzlin a u dětí vyhledejte lékaře, při příznacích podchlazení volejte 155.
Na těžší omrzliny třetího a čtvrtého stupně záchranná služba doporučuje sterilní krytí a zajištění převozu do zdravotnického zařízení. Zvládnutí krytí je podobné jako u jiných ran, více o něm najdete v článku o ošetření řezné rány.
Co v lékárničce nesmí chybět?
Na zimní výlet se hodí náhradní rukavice a ponožky, sterilní gáza, obinadlo a izotermická fólie. Obecný přehled najdete v článku o domácí lékárničce, takže výbavu před zimní sezonou zkontrolujte.
Čeho se při omrzlinách vyvarovat?
Většina škod u omrzlin nevzniká mrazem, ale dobře míněnou, ale špatnou první pomocí. Postižená tkáň je necitlivá, a proto snadno utrpí další poškození, aniž byste to postiženému poznali na reakci.
Netřít sněhem a nemasírovat
Záchranná služba výslovně uvádí, že omrzlé části těla se nikdy netřou sněhem, protože krystalky mohou vážně poškodit ještě zachovalý kožní kryt. NHS i CDC zakazují tření a masírování postiženého místa.
Žádný přímý žár
Neohřívejte omrzlé místo u ohně, na radiátoru, vařiči, topném tělese ani horkou vodou, stejně tak je nevhodná horká koupel, vyhřívaná deka nebo láhev s horkou vodou. Necitlivou kůži totiž snadno popálíte. Pak byste řešili popáleninu navíc, a tu popisuje článek o první pomoci při popálenině. Fén nebo ohřívač také nejsou bezpečné, protože platí stejný princip: nesmí vznikat přímý žár.
Mýty o alkoholu, mastech a puchýřích
Alkohol při omrzlině nepijte. NHS ho výslovně nedoporučuje. Na omrzlinu nepoužívejte krémy, masti ani zásypy a nepropichujte puchýře. Neodstraňujte ani přilepené části oblečení silou.
Děti a omrzliny na horách
Děti patří podle záchranné služby mezi ohrožené skupiny a často si nestěžují, dokud nejsou ruce nebo nohy opravdu studené. Dítě proto pravidelně kontrolujte, ptejte se na prsty a nos a nechte ho zajít do tepla, jakmile se rozbrečí nebo se zdá unavené. K dětským zimním potížím se vrátí také článek o častých dětských nemocech. Dítě s tvrdou, bílou nebo bolestivou kůží a dítě s příznaky podchlazení patří k lékaři. U dětí do 16 let se podle NHS nepodává aspirin, jakékoli léky na bolest podávejte podle příbalové informace a váhy dítěte nebo po poradě s lékařem.
V horách se přidává vítr, výška, únava a vlhkost. Typický je dlouhý den na lyžích, při němž postupně mokne obuv a rukavice. Před zimní túrou si projděte přípravu v článcích o přípravě na horskou túru. Na túře mějte vždy náhradní rukavice a ponožky, jak radí i záchranná služba, a při prvním brnění nebo bolesti prstů se zastavte, ohřejte je a vyměňte mokré věci. Pokud jste v odlehlém terénu a omrzlina se zhoršuje, nepokračujte dál.
Jak omrzlinám předcházet?
Prevence je jednodušší než léčba, protože léčba omrzlin je podle záchranné služby dlouhodobá a často s trvalými následky. Opírá se o čtyři věci: vrstvy, suchost, ochrana okrajů těla a rozumná prevence.
- Oblékejte se do několika volnějších vrstev s nepromokavou svrchní vrstvou, jak uvádí NHS. Praktické tipy na oblečení najdete v článku o výběru oblečení.
- Chraňte okraje těla: čepice nebo čelenka překrývající uši, šála a kukla na obličej a nos, rukavice či palčáky, silné ponožky.
- Dbejte na suchost. Mějte náhradní rukavice a ponožky a nenoste těsnou nebo vlhkou obuv, která brzdí prokrvení.
- Pravidelně jezte a pijte. NHS doporučuje jíst a pít v chladu pravidelně, k pitnému režimu více v článku o pitném režimu.
- Nepijte alkohol před pobytem venku a nenechte nikoho opilého usnout venku v mrazu.
- Za silných mrazů zůstaňte pokud možno uvnitř, jak doporučuje CDC.
Kdy k lékaři a na 155?
Lehké povrchové ochlazení kůže, které po ohřátí rychle odezní bez puchýřů, otoku a ztráty citlivosti, obvykle nevyžaduje akutní ošetření. Jakmile se objeví tvrdá kůže, puchýře nebo necitlivost, patří postižený k lékaři. NHS uvádí, že po vystavení velmi nízkým teplotám se má volat tísňová linka nebo jít na pohotovost při tvrdé zmrzlé kůži, otoku se ztrátou citlivosti nebo puchýřích s krví či čirou nebo mléčnou tekutinou.
Kdy volat 155?
Volejte 155, pokud postižený silně třese, má nesrozumitelnou řeč, je zmatený nebo ospalý, dýchá pomalu, nebo pokud jde o rozsáhlé či těžké omrzliny. Celkové zmrznutí a podchlazení je podle záchranné služby důvod ke zdravotnické pomoci. Stav lze posoudit podle článku o podchlazení. Volejte i v situaci, kdy není možné bezpečně sejít z hory nebo se dostat do tepla.
Kdy stačí praktický lékař?
Praktický lékař je vhodný při lehčí omrzlině, která se po ohřátí zotavuje, ale zůstává citlivá, bolestivá nebo se šupí, a pro kontrolu po odeznění potíží. Zvlášť pozorně sledujte děti, seniory, těhotné a lidi s cukrovkou či s poruchou prokrvení, u nichž se kožní poškození hojí hůř. NHS upozorňuje, že po prodělané omrzlině je riziko další omrzliny větší.
Co čeká po ohřátí omrzliny?
Po ohřátí se obvykle objeví bolest, pálení, mravenčení a případně otok. Rozsah poškození se ukáže až během hodin a dnů, takže první dojem může být mírnější než konečný výsledek. U lehčích forem kůže zčervená a může se šupit, u hlubších vzniknou puchýře a později strupy.
Podle NHS se omrzliny léčí v nemocnici, kde se místo ohřívá, odstraňuje se odumřelá kůže a podávají se léky na otok a infekci, při těžkém poškození i chirurgicky. Možné komplikace jsou odumření tkáně, v krajním případě amputace, a dlouhodobá bolest nebo ztuhlost. Pokud po zahřátí zůstává místo necitlivé, tmavne, hnisá nebo se zhoršuje, nečekejte a vyhledejte ošetření.
Po zotavení zůstává oslabené místo na chlad citlivější. Prsty a uši po omrzlině v mrazu zvlášť chraňte a po delší únavě je nenechte promrznout. Zimní aktivity si naplánujte tak, aby po nich následovala regenerace, o níž se píše v článku o regeneraci po sportu.
Podobné postupy pro jiné situace najdete v článku první pomoc doma.
Na horách kromě mrazu ohrožuje i ostré slunce na sněhu, které může způsobit sněžnou slepotu.
Časté otázky o omrzlinách
Jak poznám omrzliny?
Kůže je zprvu studená, bledá nebo zarudlá, brní, pálí nebo je necitlivá. Při horších omrzlinách bývá tvrdá, bílá až šedožlutá, mohou se objevit puchýře a kůže může zčernat.
Kde nejčastěji vznikají omrzliny?
Nejčastěji na prstech rukou a nohou, nosu, uších a nechráněných tvářích, tedy na okrajových částech těla vzdálených od srdce.
Při jaké teplotě mohou vzniknout omrzliny?
Podle záchranné služby už kolem nuly stupňů Celsia a NHS uvádí 0 °C a méně. Riziko roste s větrem, vlhkem a délkou pobytu venku.
Kolik je stupňů omrzlin?
Záchranná služba rozlišuje čtyři stupně podle hloubky poškození.
Co dělat při první pomoci u omrzlin?
Dostaňte postiženého do tepla a sucha, sundejte mokré oblečení a šperky, zabalte ho a místo šetrně ohřívejte. Pak ho osušte, lehce překryjte a zajistěte ošetření.
Jak se ohřívají omrzliny?
Postupně a šetrně, například vložením rukou do podpaží nebo vlažnou lázní u lehčích omrzlin. Nikdy ne horkou vodou, ohněm, radiátorem nebo fénem.
Můžu omrzlinu třít sněhem?
Ne. Krystalky sněhu mohou poškodit kůži a tření zhoršuje poškození tkáně. Omrzliny netřete ani nemasírujte.
Dá se omrzlina ohřát horkou vodou?
Ne. Omrzlá kůže je necitlivá a lehce se popálí. Použijte jen vlažnou nebo vlažně teplou vodu a jen u lehčích omrzlin.
Mám propíchnout puchýř po omrzlině?
Ne. Překryjte ho čistým krytím a nechte ho posoudit lékařem.
Pomůže alkohol na zahřátí při omrzlinách?
Ne. NHS alkohol při omrzlinách výslovně nedoporučuje. Lepší je teplý nealkoholický nápoj a pobyt v teple.
Jak chránit děti před omrzlinami?
Oblékejte je do několika vrstev, chraňte uši, ruce a nohy a dítě často kontrolujte. Děti rychle vychladnou, a proto je včas zaveďte do tepla.
Kdy jít s omrzlinou k lékaři?
Při tvrdé nebo bílé kůži, puchýřích, otoku, necitlivosti, černání kůže a také vždy u dítěte. Pokud nejste jistí, raději ošetření vyhledejte.
Kdy volat 155 při omrzlinách?
Při příznacích celkového podchlazení, tedy silném třesu, zmatenosti, ospalosti nebo pomalém dýchání, a při těžkých omrzlinách nebo když nemůžete postiženého dostat do tepla.
Jak se omrzliny hojí a mohou zůstat následky?
Lehké se hojí bez následků, hlubší mohou způsobit trvalou bolest, ztuhlost nebo odumření tkáně. Místo je pak citlivější na chlad a snáz znovu omrzne.

